Odčervení

Odčervení

Výskyt střevních parazitů je u psů velmi častý. I mnoho zdravých jedinců má v sobě určité množství cizopasníků. Největší hrozbou jsou místa, na kterých se koncentruje mnoho psů, například parky a sídliště, kde dochází k zamoření prostředí těmito parazity. Vajíčka bývají velmi odolná v prostředí.

Žádné odčervení nechrání před dalším napadením, to může nastat už brzy po jeho aplikaci. Cílem je tedy zlikvidovat ty parazity, kteří jsou v organismu momentálně přítomní a jejich stav í pod kontrolou.

Nejvýznamnější je výskyt parazitů u štěňat a mladých psů. Larvy škrkavek se do štěněte dostanou již během březosti přes placentu, další díky sání mléka. Vždy odčervujeme spolu se štěňaty i jejich matku.

Jakmile si domů donesete štěně ve věku zhruba 7 týdnů, mělo by již být několikrát odčervené. Většinou bývá už i jednou naočkované. U štěňat se provádí odčervení od 2 týdnů věku po 14 dnech. Tak to probíhá do 3 měsíců věku, kdy se četnost sníží na 1x měsíčně. Po půl roce života se četnost sníží, odčervíme znovu v roce a poté 2-4x za rok. Fenu je potřeba odčervit ještě před plánovaným krytím. Po porodu se fena odčerví spolu se štěňaty, v jejich dvou týdnech věku.

Nejprve se odčervuje pomocí pasty nebo roztoku, později tabletami. Vždy podle aktuální váhy psa. Existují i přípravky typu spot-on. Dnes jsou na trhu nejen přípravky, které působí na dospělce, ale i ty působící na vývojová stádia. Důležité je, aby přípravky působily od 6. týdne věku jak proti škrkavkám, tak i proti tasemnicím. Existují samozřejmě i další druhy střevních parazitů, tyto jsou ale nejčastější a mají největší zdravotní dopad.

Preventivně se doporučuje odčervit 2-4x ročně. Další možností je pravidelné vyšetřování trusu. Je to dobrá věc, ale parazité nemusejí spolu s trusem odcházet denně. Na vyšetření se proto posílá vždy směsný vzorek sbíraný tři až pět dnů následujících po sobě. To některým majitelům nevyhovuje a raději volí prevenci ve formě častějšího odčervení.

Pokud nevíme, kdy bylo naše nové štěně naposledy odčerveno, nebo pokud je potřeba to udělat co nejdříve, můžeme podat odčervení ihned po příchodu do nového domova. S vakcinací bychom ale měli chvíli počkat, kvůli adaptaci na nové prostředí. Očkování je pro tělo zátěž. Pokud je podezření na napadení psa parazity, použijte antiparazitikum a aplikaci zopakujte za dva až tři týdny. Samozřejmě je potřeba důkladná desinfekce míst, kde zvíře pobývá.

Nejlepší prevencí je tedy pravidelné odčervování nebo mikroskopické vyšetření trusu v laboratoři, spolu s úklidem psího trusu. Odčervení rozhodně nejsou vyhozené peníze. Je to nejlepší prevence jak pro psa, tak i pro jeho majitele.

Škrkavky patří mezi nejčastější parazity u psů. Jedná se o škrkavku psí (Toxocara canis). Tento oblý parazit (hlístice) nažloutlé barvy, na konci zašpičatělý, měří v dospělosti 8-18 centimetrů. Samice jsou větší a kladou denně až 200 000 vajíček. Vajíčka jsou neviditelná pouhým okem. Do prostředí se dostanou trusem, infekční jsou ale až za 14 dní. Vajíčka jsou velmi odolná, přečkají i mrazy, vlhko a nezničí je ani běžné dezinfekční přípravky. Co je tedy zahubí? Dlouhotrvající sluneční záření, var nebo silné desinfekční prostředky.

Životní cyklus škrkavky

Po pozření infekčního vajíčka (z trusu, prostředí nebo pozřením hostitele jako je například myš) se z něj v tenkém střevě vyvine larva. Zde ale nezůstane, dostává se do krevního řečiště přes stěnu střeva, a putuje po těle. Larvy se dostanou do plic i do průdušnice. Zde způsobují kašel, při kterém jsou spolknuty a opět putují do střeva. Zde dokončí svůj vývoj v dospělce. Samice pak klade vajíčka, která s trusem psa odcházejí ven.Larvičky se ale mohou dostat přes plicní žílu a velký krevní oběh i do svaloviny, ledvin, oka, mozku nebo jater. Zde se opouzdří a jsou i několik let v nečinnosti. Uvolnit se mohou i po několika letech, pomáhají tomu hormonální změny. Stává se to, i pokud je fena březí.

Přenos na štěňata

V době březosti se uvolňují škrkavky do krevního oběhu, a přes placentu dostávají do jater štěňat. Po narození začnou migrovat do plic, a přes žaludek se dostávají do tenkého střeva. Z krve matky se rovněž larvy dostanou do mléčné žlázy a mlékem do trávicího traktu štěňat.
Příznaky napadení škrkavkami
Příznaky jsou markantní hlavně u štěňat, typické je zvětšené břicho, bolestivé a plné škrkavek. Někdy mohou ucpat střevo, dostat se zpět do žaludku a jsou vyvrhnuty. Mezi další příznaky patří matná srst, nechutenství, vyhublost, nechutenství, anémie, svědění (zapříčiněné škrkavčím toxinem), zvracení a poruchy vývoje kostí. Štěňata mohou při silném napadení uhynout. U dospělých psů nebývají příznaky tak markantní, škrkavky se většinou nacházejí zapouzdřené v orgánech. K nákaze může dojít i u lidí, a to pozřením infekčních vajíček, například špatným mytím rukou či konzumací znečištěné zeleniny a ovoce. Larvy ze střeva pronikají do cév a celého těla.

Jak se onemocnění diagnostikuje?

Škrkavky můžeme objevit v trusu nebo zvratcích. Vajíčka jsou pouhým okem neviditelná, vyšetřuje se tedy trus pod mikroskopem. Ani když vajíčka v trusu nenajdeme, neznamená to, že pes není nakažený. Stále bývají larvy v orgánech, a čekají na možnost migrovat. Vyšetření trusu je tedy dobré opakovat.
Fenu je potřeba odčervit ještě před nakrytím. Po porodu se odčervuje fena spolu se štěňaty ve dvou týdnech, a to se opakuje vždy po dvou týdnech, až do věku tří měsíců štěňat. Poté se odčervuje každý měsíc, až do půl roku věku. Od věku jednoho roku se doporučuje odčervovat dva až čtyřikrát ročně, nebo pravidelně vyšetřovat trus. Pokud máte podezření na napadení, podejte antiparazitární přípravek a zopakujte to za dva až tři týdny znovu. Samozřejmostí je i desinfekce míst, kde pes pobývá.
Nejlepší prevencí je tedy pravidelné mikroskopické vyšetření trusu nebo pravidelné odčervování a také úklid psího trusu.
Jak odčervovat a jak předcházet nakažení